Benjamin Mitchell
21 let | Nevyžádaný | Táborník || Andy
Self Destructive MindNinet

Vzhled

Ben patří ke klukům s průměrným vzrůstem pohybujícím se někde mezi 175ti až 180ti centimetry na výšku. Tělesná struktura se nezdá býti ani jako vyposilovaná a rovněž také nepřipomíná přepapaného pašíka. Abychom se dostali k barvě jeho pleti – rozhodně by se dal začlenit jako příslušník bílé rasy, ovšem sluníčko bude nejspíš jeho velmi dobrým kamarádem, jelikož je na něm poznat vysoké množství melaninu, díky kterému rozhodně ani při nejmenším nepřipomíná porcelán.

To stejné se ovšem nedá říct o rozestavění jeho kostí – obzvlášť v jeho tváři. Má velmi ostré rysy, podobně ostré jako jen porcelán může být, když se vám rozbije. To on je taky – rozbitý, ale o tom v jiné sekci. Lícní i čelistní kosti jsou výraznější, a čeho si v této oblasti jeho obličeje je taktéž možné povšimnout – no snad jen pravidelného strniště, které bývá tedy často odholováno do podoby dětské prdelky.

Velkou pýchou pak můžou být husté vlasy, jimiž je posázena v podstatě celá boční i temenní partie hlavy. Vlasy mývá povětšinou vyčesávané do tzv. crop střihu, anebo za použití nějakého vlasového stylingu je vrchní část upravena do vrchu a boční partie jsou upraveny tak, aby působily rebelským dojmem. On si teda na nějakou úpravu moc nepotrpí, ale když se snaží, tak to dokáže vypadat i dobře, nejen jako vrabčí hnízdo. Co se týče kupříkladu barvy jeho očí, jedna se o dve modré – až šedavé kroužky v jeho bulvách, které jsou vlastně takovou (povětšinou) první věcí, která vás na něm může oslnit.

Co se stylu jeho oblékání týče – nepotrpí si na módu a už vůbec by se nedalo říct, že má nějaký módní vkus. Většinou je viděn v teplácích a mikině, a pokud už náhodou vymění tepláky za kalhoty, tak se jedná pokaždé o jeden střih a barvu. Černé kalhoty. V chladnějších nocích, anebo pokud jsou tomu přikloněny podmínky, dost pravděpodobně ho uvidíte v koženém křiváku černé barvy. Ona černá bude taková jeho ikonická barva, o ano.

Povaha

Benjamin není na první pohled kluk, kterého by si okolí všímalo na první dobrou. Rozhodně je za to i vděčný, neboť jako uzavřený jedinec neoslavuje společnost a není ten typ, který by radostně vískal pokaždé, kdy by se mu dostalo jakéhokoliv odměnění v podobě pozornosti. Tu za žádnou cenu nevyhledává a raději si v postranní sám dělá svoje věci. Když by se náhodou dostal do situace, kdy by na něj kdokoliv promluvil, ba dokonce se s ním toužil – co já vím – třeba seznámit, neměl by to dotyčný lehký, neboť by ho Ben do svého blízkého okruhu nepustil. Je takovým tím toxickým pacholkem, který by vám dokázal povědět i „nečum“ na obyčejné pozorování jeho maličkosti.

Dost určitě ho můžeme považovat za cholerika, neboť je povětšinou protivný jako vřed na zadku a přivést do jeho tváře úsměv je nadlidský úsměv. V jeho hlavě je on ten chudáček, jemuž ublížil celý svět a on teď za skutky obyvatel pyká a vlastně je to celé jedna křivda, ze které on si zvládl udělat vlastní realitu a stručně řečeno díky tomu pykají ostatní na které si pravidelně – pokud se s kýmkoliv dostane do křížku – vybíjí svou zlost. Není pro něj absolutně žádný problém prasknout kvůli jakékoliv prkotiny a hlavně, pokud je něco jeho chyba, dá vám to pěkně sežrat, protože on chyby nedělá. Určitě není nemožné udělat si z něj svého přítele, kamaráda, ale on je takový ten článek, že pokud se má komukoliv oddat i na kamarádské úrovni, je schopný být komukoliv tak blízkou osobou, jakou on sám vlastně potřebuje k sobě. Neotevře se snadno, ale pokud ano, může v něm dotyčný listovat jako v knize, bohužel – tato kniha má zámeček a klíček si každý musí najít sám.


Pokud by se ocitl na velké party plné lidí, nebude to on, kdo zahájí konverzaci a kdo bude takovým tím lvem salónu, který pobaví všechny v blízkosti jako takový dvorní šašek. Dost pravděpodobně bude v nějakém zapadlém koutě popíjet pivo a pozorovat hvězdy. Jo, hvězdy – ty on má rád. Takže pokud ho náhodou někdo bude hledat, což nedoporučuju zkoušet, tak někde na opuštěně – otevřené oblasti, kde bude s velkou pravděpodobností sedět nebo ležet a rozjímat nad noční oblohou.

Sluší se povědět, že je velkým realistou a nějaké snílkovské představy u druhých dost odsuzuje. On je teda bez ostychu dost pokrytec, i když si to sám nerad přiznává. V hlavě má spoustu představ, snů i cílů, dokonce by se dalo povědět, že i kreativní svět plný fantazie, ovšem navenek působí jenom jako schránka korýše plná nejtemnějších myšlenek. Vzhledem k tomu, že nikdy nepoznal rodiče a prakticky se o něj od malička starají bezdomovci, mezi kterými i vyrůstal, nemá žádné sociální předpoklady ani základy. Všechno se musel naučit sám a to hlavně to, jak přežít. Právě proto je naštvaný na celý svět. Závist je jeho velkou slabinou, ale i zdrojem temnoty, kterou rozsévá do svého okolí. Závidí svým vrstevníkům, kterým jejich rodiče chystají svačinu, oběd i večeři. Závidí svým vrstevníkům, kteří mohou mít všecko, na co si ukážou – místo toho on je ten, kdo si to musí buď vydřít, nebo ukrást. V tom teda pramení i jeho přednosti. Má v hlavě velkou mozkovnu a nad mnoha věcmi dokáže tiše přemýšlet, aniž by kdokoliv další poznal, že v hlavě o něčem dume. I přesto, že nevyhledává sociální / společenský kontakt analyzuje každého, kdo se dostane do jeho blízkosti a je velmi opatrný. Asi podobně jako štír. V případě ohrožení to není on, kdo by byl ohrožený ale rozhodně jeho okolí, neboť je obdařený fyzickou silou – teda ne tak doslova. Tím, že vyrůstal na ulici byl nucen umět se bránit a často se pral. Ať už to bylo o kus jídla nebo baterky do rádia. Nerad to přiznává, ale bojí se, že zůstane sám. Nepřizná to, ale je rád za každého, kdo tu pro něj během jeho dospívání byl a je vděčný za každého, kdo si ho snaží získat nebo mu jakkoliv jinak pomoci. Lásku a oblibu projevuje jinak, než běžní lidé slovy a činy. On na vás bude zlý, protivný a v nejčastějších případech i drzý – to ovšem neznamená, že vás nemá rád, mrk.

Existují činnosti, které ho uklidňují a mezi jedny z nich rozhodně patří pozorování hvězd, ve kterých se základně dokáže orientovat. Astrologie ho vlastně provázela celé jeho dospívání, kdy se podle hvězd naučil poznávat směry a pokaždé, když se ztratil, nebylo pro něj tolik náročné zorientovat se. Orientační smysl mu taky nechybí, ale ten si vybudoval fyzicky postupem let.
Nicméně mezi činnost, které tolik nerozumí ale svým způsobem ho i k jeho vlastnímu překvapení uklidňuje je umění. Malba konkrétně. Dokáže stát u plátna celé hodiny a zvládne se ty celé hodiny pokoušet nakreslit to, co mu zrovna běží v hlavě a i když to zrovna nevypadá jako to, co chtěl, tak se nepřestává snažit dál. Činnost, která nevyžaduje mluvení a to mu vyhovuje.

Na druhou stranu byl velmi agresivní a tahle agrese se promítala do jeho života – kdy to v podstatě bylo na denním pořádku. Alespoň jednou denně se s někým pohádal a vyměnil si s ním velkou řadu vulgárních nadávek. V případě, že se dostal do potyčky fyzické – nevěděl, kdy má dost. Toužil ublížit tomu, jež se snažil ublížit jemu tak, jak jen to šlo. Krev ho rozhodně nezastavila, chtěl víc. Až si v jistých případech začal uvědomovat, že kohokoliv zabít by mu nedělalo problém, nýbrž potěšení.

Tohle je dost určitě jeho neobyčejná charakteristika, kterou ovšem musí prozkoumat každý sám jen proto, aby si potvrdil jak velkej, tvrdohlavej mezek to je.

Historie

Před dvaceti jedna lety.

Podrobnosti jeho narození nejsou příliš známy. Jedno se ale ví dost jasně. Byla krutá bouřka, jejíž hromy a blesky osvětlovaly noční oblohu. Déšť rozséval oblasti celého New Yorku včetně míst, kam ani slunce nesvítí – pod New Yorské mosty blízko řek a kanálů plných vody, jež se vlivem tohoto počasí plnily, a hrozilo, že bezdomovecké osady budou zaplaveny. V jedné takové dokonce místní bezdomovci našli novorozeně, které si svým způsobem osvojili a začali se o něj starat. V podstatě ani doposud mladý Benjamin netuší nic o svých biologických rodičích. Výchova byla střídavého typu a tím myslím, že základní sloupy držící jakousi jeho evoluční křivku nebyly příliš pevné. Bezdomovci, kteří ho našli, nebyli stabilního charakteru a díky tomu se v mladém věku musel Benjamin starat sám o sebe. Shánět si potravu, dokonce měl i vlastní stan, ve kterém přebýval. Lidé, kteří se ho ujali – ano, ti stejní bezdomovci vlivem jejich životních podmínek, které sahaly k nulám, v jeho dětství zemřeli.


Ve stejné oblasti – tedy stanovém městečku nacházejícím se pod mostem v zašlejší části New Yorku ale žil i starší muž, který trpěl postižením na své nohy – nebo to alespoň tvrdil svému okolí. Ten povětšinou trávil čas okolo svého stanu, který se nacházel blízko toho, ve kterém žil Benjamin. Ten jako svědomitý chlapec, který nechtěl mít s bezdomovci jako takovými nic společného, neboť měl dokonalý přehled o smýšlení takovýchto lidí, měl stan v odlehlejší části, kde jich tedy dohromady moc nebylo. Jeho dětství bylo povětšinou smutné a prožité v samotě, snad jen s blízkým přítelem ze stanu odnaproti. Již v čtrnácti letech měl prepozice k tomu, žít „plnohodnotný“ život na vlastní pěst, kdy byl schopný uspokojit všechny své základní potřeby.


Jednoho dne, kdy si potřeboval oprat své oblečení, vedly jeho nožky Bena k řece – respektive kanálu, kde bylo běžné, že si tamní bezdomovci prali jejich oblečení. A to bylo místo, kde potkal Aidena. Bezdomovec stejně jako Ben, ovšem s tím rozdílem, že Aiden měl rodiče. Byl to jeden z těch případů jeho sociálního kontaktu, kdy pro oba bylo těžké najít k sobě cestu – no po měsících společného soužití ve stanovém městě se jim to podařilo a jeden pro druhého znamenal svět – v tom přátelském slova smyslu. Trávili spolu den a mnohdy i noc. Tyto dny byly naplněny dobrodružstvím, elánem a radostí. A i přesto, jakým bručounem často byl – společnost Aidena v něm probouzela nevídané pozitiva.

Během svého života občas vykazoval známky, které běžně vykazují polobozi – dyslexie a hyperaktivita. Bohužel – jak už tomu bývá zvykem v bezdomoveckých osadách – úroveň vzdělání není na příliš vysoké úrovni, a tak jediné, co v podstatě Ben uměl, bylo základní počítání a dokázal napsat svoje jméno, což je tedy úctyhodné, ale knihy by asi nezvládal číst jako na běžících pásech. On takhle vlastně ani svůj volný čas moc netrávil. Čili nebyl schopný se za ten život naučit nějaké vzdělanosti. A to všechno bylo předzvěstí skutečnosti, kdy muž ze stanu odnaproti beze slov zmizel. Nicméně to Benovi příliš nelámalo hlavou. Bezdomovci přichází a odchází, tak to bral na lehkou váhu. Asi vlivem životních podmínek, ve kterých žil nebyl na tom, co se mentality týče tak, že by byl ochoten si stanovovat nějaké životní cíle, to pro něj nebylo rozhodně prioritní. Prioritní pro něj bylo přežít a o to dosáhnout přežití bojoval každý den. Nebylo by dne, kdyby se nemusel slovně hádat ba dokonce fyzicky prát o dosažení prostředků, které mu v přežívání mohli pomoci. Třeba poprat se o jídlo nebo peníze. Byly situace, kdy svoje emoce nedokázal udržet na uzdě a to ho v mladistvém věku stálo nejeden průser, ze kterého pokaždé naštěstí vyšel dobře – ono jich taky moc nebylo.

Velká změna nastala v době, kdy se Ben s Aidenem odcizili a už spolu tolik času netrávili, což Bena – ačkoliv to nebyl schopný toliko přiznat nahlas – tak ho to štvalo. Aiden si ve stanovém městečku našel nové přátelé, kterým Ben tolik nerozuměl a se kterými se nedokázal sblížit na podobné úrovni, aby s nimi měl vztah jako s Aidenem, a tak jednoho večera provázelo atmosféru stanového městečka hlasitý řev. Poblíž kanálu, kde v tu dobu už nebyl vlastně nikdo, jen oni dva sváděli slovní bitvu. Tepny na jejich krcích se nafukovaly pod náporem zlosti, která se zmocňovala myslí obou dvou. Až do chvíle, než se začali kluci prát a v ten moment se Aiden začal měnit v lykantropa. Před Benem nyní stál v celé své chlupatosti bestiák, jemuž od huby tekly sliny. Jehož zuby byly ostré jako čerstvě nabroušený nůž a byl připravený k tomu ho nejspíš i zabít. Lykantrop na Bena zaútočil a Ben měl obrovské štěstí, že se útoku ve zdraví stihnul vyhnout, protože kdyby ho dráp pana lykantropa zasáhl, určitě by byl na místě mrtvý.


V tentýž moment se objevil muž, který osídloval stan odnaproti a který počas jeho dospívání zmizel, jenže nyní neměl postižené nohy – on měl vlastně nohy jako… kozel. Před útoky bestie ho ochránil, nicméně nedokázal zachránit sám sebe. A než zemřel, sdělil Benjaminovi adresu, na kterou se chtě nechtě musel dopravit. V rámci zachování si vlastního života ve zdraví uposlechl jeho slovům a po náležité snaze se dopravil na adresu, jež mu byla jako poslední slůvka před smrtí, našeptána – obrazně řečeno. Když se Benjamin dostal až na Vrch polokrevných, otázek v jeho hlavě, na které prozatím neexistovala odpověď přibývalo. A vše se začalo stávat světlejším až poté, co přešel všechny kopečky a pohledem poprvé začal zírat na celý tábor do kterého se úspěšně – vlastní snahou a úsilím, dostal.
V táboře je nyní dobrý týden, možná dva. Nebyl určený – je zmatený, je naštvaný na sebe, na své okolí a hlavně je nyní toho názoru, že je všechno špatně.

Zajímavosti

  • Narodil se ve znamení štíra, kterého má vytetovaného na pravé lopatce.

  • Je příležitostným kuřákem.

  • Potlačuje v sobě bisexualitu, ale je to tak, líbí se mu i kluci a to dost pravděpodobně víc jak slečny.

  • Má velký problém s tím vytvářet vztahy.

  • Příchod do Tábora: Březen 2021, neurčený

Schopnosti

UNKNOWN

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

UNKNOWN

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

UNKNOWN

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

  • Neznámá

Inventář

-

-

-

Polobůh nevlastní žádný předmět z kovárny.

Polobůh nevlastní žádný předmět z vetešnictví.

Polobůh nevlastní žádnou odměnu z akcí.

Tento blog je majetkem admin teamu a hráčů, kteří se podíleli společně vynaloženým úsilím na proměně a vylepšení. Veškeré texty jsou naše vlastní, nekopírujte reálie, registrace, jiný obsah a ani vzhled. Děkujeme, že dbáte na osobní kreativitu - admin team HoO

Blízká spolupráce s SHADEMORE TRPG

134c08_e7a2e6812be946608dfe89082ef2701c~

Dále spolupracujeme s:

9e97e3_19f5701ec03c4cd594c7fed33f1022b0~
Ikona+1.webp
banner.webp
298172_0b2b2d2951e441f7abcae66c8405c0fe~
Ikonka3.webp
reklama+ingwirth.jpg

© Vytvořeno by @Kefír, @Gipi, další kredity v admin team. Statue art by @artcobain (DA)

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now