Damian Verderosa
19 let | Mómos | Táborník || Nika
HysteriaMuse

Vzhled

Už se tak nějak smířil s tím, že titulu nejvyššího obyvatele tábora polokrevných se nikdy nezhostí. Se svými sto sedmdesáti centimetry z řady rozhodně nevyčuhuje, ale to není důvod k tomu, aby nevynikal v daleko zajímavějších věcech. Nemá nijak zvlášť vypracovanou postavu, protože trávit hodiny v posilovně každý den, považuje za ztrátu času. To ale neznamená, že by nějakým způsobem připomínal párátko nebo aby bylo jeho břišní svalstvo zařazeno do kategorie bublanina. Prostě má tak nějak průměrnou postavu, která sem tam skrývá nějaký ten částečně vypracovaný sval, u kterého ztratil zájem na něm dál pracovat.  Lehce opálený odstín pleti ukazuje, že nemá preference v tom raději být někde vevnitř, nebo se plahočit po krajině poseté slunečními paprsky.  
 

Když ale váš zrak padne na Damianovu tvář, s průměrností je konec. Jemné rysy, v kombinaci s laníma očima by někoho mohly jednoduše zmást a daná osoba by Damiana mohla považovat dokonce za “nevinného chlapce”. Hnědé oči, které na vás laškovně mrknou zpod dlouhých černých řas mají obvykle barvu mléčné čokolády, ale občas se tam mihne i ta nejtmavší hořká, a v tu chvíli by se před ním ostatní táborníci měli mít na pozoru. Z obličeje prakticky nezmizí úsměv, který je občas falešný a občas připomíná spíš úšklebek, když má z něčeho až moc velkou škodolibou radost. Zda je úsměv myšlen doopravdy, nebo je pouze jednou z jeho masek často nepoznají ani ti, kteří se s ním stýkají dlouhodobě, protože je rád nechává na pochybách. Tmavé vlasy barvou korespondují s čokoládovýma očima a většinou je má mírně upravené a tak akorát sestřižené. Může se ovšem stát, že mu sem tam nějaký ten pramínek vlasů spadne do očí, ale to jen umocní dojem neviňátka, který tak rád předvádí. 

 

Ve výběru oblečení bývá častokrát ještě pečlivější než některé Afroditky, a to už je co říct. Řídí se totiž pravidlem, že lidé se moc rádi podvolují autoritám v hezkém oblečení. A z vlastí zkušenosti ví, že je to většinou pravda. Sleduje módní trendy, které hýbou světem, ale přidává do toho špetku osobního kouzla. Prakticky pořád je perfektně upravený, a je šance, že když zaklepete na dveře srubu ve tři v noci a narazíte na něj, bude vypadat stejně dobře jako ve dne. 

Povaha

Být středem pozornosti se nikdy nebrání, ale nevadí mu být pouze tichým společníkem. Někdy je totiž lepší pozorovat věci zpovzdálí, a pak se jim vysmívat. Dokáže docela dobře přežívat o samotě, tedy pod podmínkou, že má něco dobrého na čtení. Nejraději ze všeho rád čte promyšlené komedie plné satiry, ale nepohrdne ani nějakým pořádně krvavým shakespearovským dramatem. Hbité dialogy a srdceryvné monology má velmi v oblibě a často je užívá i v realitě.   


Damianovým nejvýraznějším rysem charakteru je nejspíš jeho touha po pobavení a hře. Ovšem tím nejsou myšleny videohry, ve kterých někdo seká hlavy, nebo hledá poklad. V tomhle směru je celkem staromódní, protože pro zábavu zabíjí raději v realitě než před nějakým monitorem. Je celkem jedno, jestli se hrou myslí karty, nebo třeba závod v běhu na život a na smrt po lese. Bavit se bude při obojím nejspíš stejně. Ta hravost se mu častokrát blýská v očích a v tu chvíli neví, jak přestat, a na to už mnohokrát jeho okolí doplatilo. Od přírody rád riskuje, takže pojem přiměřeně mu není zrovna znám.  

 

Na první pohled vypadá jako celkem slušný mladík, ale to je pouze svrchní vrstva jeho osobnosti. Navenek se nechová nijak zvlášť agresivně, hlas zvedne málokdy, ale klidně si s vámi může povídat o počasí a vzápětí vrazit nůž mezi žebra. Ovšem většinou to není bez důvodu. Je to třeba kvůli tomu, že jste přikročili jistou pomyslnou hranici, nějak mu ukřivdily, nebo ho prostě jenom až moc otravujete, a on jen vyčkává, kdy se k němu přiblížíte natolik blízko, aby vás sejmul. V takových věcech bývá až překvapivě trpělivý a na odplatu je schopný si počkat klidně i celé měsíce. Ale jisté je, že na to do smrti nezapomene a vy taky ne. V tomhle ohledu bývá velice podobný predátorům, kteří vyčkávají, až se kořist přiblíží, a pak...jistě to znáte z dokumentů. Tam ale jeho trpělivost končí, takže byste ho pro dobro všech nikdy neměli nechávat čekat dlouho.  A když už ano, tak se připravte na peklo, jaké jste ještě nezažili.  

 

Drtivá většina smrtelníků má nějaký strach, ale jeho tento defekt prakticky nepostihuje. Raději zapojí mozek a bude racionálně uvažovat, než aby před něčím ječel a utíkal. Damianovo pravidlo číslo jedna zní: Nikdy neukaž strach, jinak se na tebe vrhnou mrchožrouti. Když je v krizové situaci, nikdy neukáže jedinou známku nervozity. Na rozdíl od ostatních, kteří v jeho přítomnosti začnou začnou spíš kontrolu ztrácen, než aby v něm našli jakousi podporu. V takových okamžicích si ponechává kamenný výraz, ze kterého si protivník nic moc nevydedukuje a tím i sám může znejistět. Pro přežití je to nanejvýš praktické a alespoň při tom nevypadá jako ustrašená slepice. Ve většině případů je docela odvážný, a pokud jde o něco pro něj důležitého, tak je i cílevědomý. Když jde ale o něco nudného, nebo nedej bože přínosného pro dobro celku, po chvíli od toho dává ruce pryč.   

 

Někomu by se mohl zdát roztržitý, nebo až impulzivní, ale pravdou je, že si jenom další krok promýšlí tak, aby to ostatní těžko předvídali. Sám svůj život bere jako takovou šachovou partii, ve které musí být nejméně dva kroky před ostatními, ale životy ostatních jsou jako ruleta. Ostatní se bláhově spoléhají na vrtkavé okamžiky štěstí, ale on ví, že štěstí někomu do klína spadne málokdy. A když už ano, tak je za tím něco víc.  

  
Prochází se rázným krokem a téměř nikdy se někde nepotuluje bez důvodu. A když už ano, tak jenom protože nemá, co dělat a hledá si nějaký nový objekt zájmu pro své osobní pobavení. Když mluví, má uvolněný postoj, a to při jakémkoliv tématu od vyprávění veselé historky až po výhružku smrti. Jediným jeho opravdovým zlozvykem, který dělá podvědomě, je kousání se do spodního rtu. Už mockrát se to snažil odnaučit, ale tento zlozvyk s ním zůstane asi až do konce života.   

 

Zkrátka a dobře je to mladý muž plný veselí, kterého za žádnou cenu nesmíte naštvat, jinak se vám to desetinásobně vrátí. 

Historie

V době, kdy se Damian narodil, už sice měla italská část obyvatelstva New Yorku nejslavnější léta za sebou, ale to neznamenalo, že se jeho rodině nedostávalo jistých poct. Jeho všemi milovaná matka byla totiž dcerou chlápka, který prakticky šéfoval New Yorku. To, že jeho jediná dcera skončila v jiném stavu s nějakým cizincem, ho málem zabilo, ale naštěstí to on i zbytek rodiny nějak přijmul v den, kdy se Damian narodil. Bylo to v nejdelší noc v roce, kdy zrovna zuřila nad New Yorkem nejhorší bouře za posledních dvacet let. Jediné, co bylo slyšet, byly hromy rozléhající se po celém městě, a pak dům protnul dětský pláč. Z nového přírůstku do mocného rodu Verderosů se povinně musela radovat celá čtvrť, protože si všichni byli vědomi následků, pokud by učinili opak.  
 

Roky plynuly a Damian pomalu vyrůstal v domě, kde bylo stále živo. Čím byl starší, tím víc ho členové rodiny začali obeznamovat o jeho funkci v rodině. Začal se učit věci, které, nu, které by ne každý čtrnáctiletý chlapec měl vědět a umět. Během následujících let se naučil například, kde říznout, aby to fakt bolelo, ale zároveň to neměla daná osoba hned za sebou. Taky se naučil, jak po sobě zametat stopy nebo případné svědky. V šestnácti si už vydobyl jakousi slávu nebo dokonce i respekt u všech v okruhu deseti bloků a oblast jeho působnosti stále rostla stejně jako jeho sebevědomí. Byl takovým postrachem New Yorku, který věděl díky své síti bezdomovců naprosto vše, co se kde šustlo. Někdo by mohl namítat, že v šestnácti letech nemůže mít nikdo takovou pověst, ale Damianovi k tomu přispěla hromada šťastných náhod, které se nestávají zrovna často a štěstí skoro vždy hrálo v jeho prospěch. Důvodů, proč byl v práci pro rodinu tak dobrý, mohlo být hned několik. Třeba díky fotografické paměti, která se prostě hodí. Nebo díky tomu, že se mu vždycky podařilo zjistit, kdo se čeho bojí. Nikdo nechápal, jak to dělá, ale tahle schopnost pro něj mnohokrát byla vážně přínosná. 

 

Jednoho večera, když mířil směrem domů, se rozhodl si cestu zkrátit nějakými postranními uličkami. Riziko, že se ztratí, bylo minimální, protože tu oblast znal jako své boty. Těšil se, až si sedne vedle čela stolu a budou si s ostatními povídat o všem možném. Zásada nemluvit o práci samozřejmě platila i u nich doma, ale stejně se vždycky našlo nějaké zajímavé téma k hovoru. Procházel zrovna jednou doopravdy zapadlou uličkou, asi dva bloky od cíle jeho cesty, když v tom uslyšel, jak se kolem něj něco pohnulo. Byla tma a veřejné osvětlení bylo moc daleko na to, aby světlo dosáhlo až ke kontejnerům, od kterých přicházel ten podezřelý zvuk.  

 

Člověk mýtů znalý by zcela jasně identifikoval kyklopa, ale Damian tehdy netušil, že něco jako kyklop existuje. Nestvůra se rozhodla dát si poloboha k večeři, což se danému polobohovy samozřejmě nelíbilo. Ani na okamžik nezaváhal a vytáhnul zbraň proti monstru a vystřelil. To nestvůru samozřejmě nezastavilo, ale Damian tak alespoň dostal čas k tomu, aby stihnul utéct. Kyklop se vydal za ním, ale po několika stovkách metrech se mu ztratil z dohledu. Asi si našel nové jídlo. Damian se tedy porozhlédnul, kam to vlastně doběhnul. Bylo vážně velké štěstí, že si Kyklop našel někoho jiného k snědku, protože Damian doběhnul přímo do slepé uličky. Jediný, kdo tam byl kormě něho, byl nějaký kulhavý cvok, který k němu přistoupil a vysvětlil mu, že musí jít s ním do tábora. Damian se mu vysmeknul a zamířil domů tak rychle, jak jen dokázal. U večeře i tom neřekl nikomu ani slovo a tu událost zařadil do kategorie vezmu si sebou do hrobu.

  

O několik měsíců později se stala další událost, na kterou jen tak nezapomněl. Při další pozdní procházce parkem narazil na pavouka. Nic neobvyklého, říkáte si jistě. Arachnofobií taky netrpěl, ale když v noci narazíte na pavouka, který má velikost menší dodávky, přirozeně začnete uvažovat o návštěvě odborné pomoci. Jenže s obřím pavoukem by mohl pomoct pořádný arzenál božského bronzu, styxské oceli, popřípadě cokoliv, co se dá považovat za zbraň. Šťastná to náhoda udála se, když se všimnul, že kousek od něj se povalovala zbraň silnější ráže, než byla ta jeho osobní. Proč se válela uprostřed parku, to nikdy nezjistil. Možná nějaký zloděj utíkal, a jen tak mu vypadla. Nepravděpodobné, byť ne nemožné. Na takové náhody měl prostě štěstí. Několikrát z ní vystřelil, a když byl zásobník prázdný, dal se na útěk. Monstrum to nezabilo, ale stejně jako předtím kyklopa alespoň trochu zpomalilo. Zdálo se mu, že poslední dobou nějak moc často utíkal, ale nestěžoval si. Po pár minutách žalostně vypadajícího běhu s překážkami ve formě laviček a bezdomovců, se mu podařilo obřího pavouka setřást.  

 

Následující měsíce a roky byly plné celkem zvláštních okolností, ale nic nepředčilo setkání s kyklopem a obřím pavoukem. Sem tam se objevilo něco méně neškodného, však o to víc život znepříjemňující. Byl už unavený z kulhavých chlápků, kteří mu nabízeli tábor snad jako ten nejlepší matroš, který kdy byl. A tak jednoho dne ke svému vlastnímu překvapení svolil, aby mu ten tábor ukázali. Učinil tak spíš z nudy a zvědavosti než kvůli strachu o vlastní život. V táboře se mu docela zalíbilo, protože tu našel nové pole působnosti a kvantum nových obětí, které budou čelit jeho úžasné osobnosti.   

 

Svůj příchod do tábora nebral jako jakýsi útěk od minulého života, ale spíš jako novou příležitost. To, co se naučil mimo tábor, jenom vypiloval a sám si v táboře za docela krátkou dobu zvyknul na místní harmonogram. Pokud existuje něco, co má na táboře doopravdy rád, tak je to mytologie. Hned po příchodu se o ni začal aktivně zajímat a velmi rychle v ní získal velký přehled. Mezi táborníky se šušká, že není mýtus, který by neznal. Tomu pomáhá zejména eidetická paměť, o které by si někteří mohli nechat zdát. U táborníků si za krátkou dobu vybudoval jistou ne zrovna ideální pověst, na kterou je ale upřímně hrdý a dost si na ní zakládá. Což znamená, že se má většinou klid na čtení a nikdo ho zbytečně nevyrušuje pro nic za nic.   

Zajímavosti

  • Pro Damiana je vážně důležitý první dojem, takže ve chvíli, kdy o vás nezíská špetku zájmu v prvních pěti minutách, pravděpodobně pro něj zůstanete důležití asi jako šutr na měsíci už napořád. 

  • Smysl pro humor má podle některých až moc pokřivený, ale to ho nepřiměje k sebemenší změně. 

  • Nejoblíbenější jídlo jsou špagety od jeho matky.

  • Příchod do Tábora: Leden 2021, určen únor 2021

Schopnosti

DIVINE FOOLISHNESS

  • ​Eidetická paměť (pasivní)

  • Ztráta kontroly u okolí ve stresových situacích (pasivní)

  • Ztráta sebevědomí při kritice a zesměšňování (aktivní)

  • Mírné snižování IQ pomocí doteku (aktivní)

  • Nabádání ke špatnému rozhodování se (aktivní)

  • Dočasné odebrání moudrosti potomků Athény slovní hříčkou (aktivní)

IMPROBABILITY MANIPULATION

  • Přitahování šťastných náhod (pasivní)

  • Sklony k hazardu (pasivní)

  • Posílení fyzických atributů neštěstím ostatních (pasivní)

  • Proklínání pravděpodobnosti neštěstí dotekem (aktivní)

  • Vyvolávání závislosti (aktivní)

  • Odstranění veškerého štěstí v životě druhého (aktivní)

TERROR CREATION

  • Přirozená odolnost vůči strachu a fóbiím (pasivní) 

  • Dotekem zjistit strach (pasivní)

  • Vyvolávání příšer z hororových filmů (aktivní)

  • Vyvolávání nestvůr při snění (pasivní)

  • Schopnost tvořit živé iluze z hororu (aktivní)

  • Uzamknutí nepřítele v noční můře (aktivní)

Inventář

-

-

-

Polobůh nevlastní žádný předmět z kovárny.

Polobůh nevlastní žádný předmět z vetešnictví.

Polobůh nevlastní žádnou odměnu z akcí.

Tento blog je majetkem admin teamu a hráčů, kteří se podíleli společně vynaloženým úsilím na proměně a vylepšení. Veškeré texty jsou naše vlastní, nekopírujte reálie, registrace, jiný obsah a ani vzhled. Děkujeme, že dbáte na osobní kreativitu - admin team HoO

Blízká spolupráce s SHADEMORE TRPG

134c08_e7a2e6812be946608dfe89082ef2701c~

Dále spolupracujeme s:

9e97e3_19f5701ec03c4cd594c7fed33f1022b0~
Ikona+1.webp
banner.webp
298172_0b2b2d2951e441f7abcae66c8405c0fe~
Ikonka3.webp
reklama+ingwirth.jpg

© Vytvořeno by @Kefír, @Gipi, další kredity v admin team. Statue art by @artcobain (DA)

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now