top of page
Joshua Foster
19 let | Eris | Táborník || Mercy
2Josh.png
My WorstBlackbear

Vzhled

První pohled na Joshe se nemusí setkat s kdovíjakým zájmem, když se vezme v potaz to, že je to další hnědovlasý kluk, kterých je v táboře jistě spousta, ale můžeme si přiznat, že rozhodně není k zahození. Už od pohledu je vidět, že nebude vyloženě andílek, protože se na něj většinou ani netváří. Jeho pohledy spíše odpovídají namachrovanému frajírkovi s trochou arogance, ale samozřejmě si neopustí ani nějaké to flirtovní pokukování a pohledy, které nutí dívky se červenat. Je tomu tak, že jeho ostřeji řezané rysy tváře v kombinaci s oříškovýma očima a delšími vlasy, které si často prohrabuje, ať už pro efekt nebo aby si je dal z očí, můžou některým dívkám připadat atraktivní a i když se sám vyloženě ani neoznačuje za hezouna, stále je se svým vzhledem spokojený.


Kdybychom se potom měli zaměřit na jeho postavu, rozhodně musíme prvně zmínit, že patří do té vyšší části tábora, kterou si buďto musí člověk přitáhnout za triko nebo si k němu stoupnout na špičky, i když to platí hlavně pro ty, pro které by byl tak neodolatelný, že by ho chtěli zlíbat. Každopádně se svými 183 centimetry na výšku není žádný skrček, byť se najdou i vyšší. Postavu má dále pěkně vyrýsovanou, že by hned mohl stát modelem pro sochu podobnou jako mají řečtí bozi a jistě by měl jisté partie vytesané i v daleko větším měřítku, ale samozřejmě nemůže nikoho shazovat v téhle oblasti, zvlášť když by ho ten někdo mohl rozmáčknout jak otravný hmyz. Pekáčem buchet se svaly se ale může v klidu pochlubit na plnou hubu.


Co se poté stylu jeho oblékání týká, můžeme se bavit převážně o riflích a teplácích tmavších, které nijak neutlačují jeho důležité partie, a dále tricích s krátkým rukávem těsně na tělo, aby bylo vidět i u trik, že je hezky vypracovaný. Takový bonbónek, který stojí za to rozbalit. Dále ale nemůžeme zapomenout ani na jeho oblibu v mikinách s kapucí a také džínových bundách, ale mimo ty má i jiné, většinou černé. Tu a tam není tolik zvláštní ho vidět v tílku doprovázeném rozepnutou košilí. Co se doplňků týká, má celkem v oblibě prsteny, ale nic barevného a složitého, zkrátka jednoduché kroužky, které maximálně občas mají nějaký symbol, a masivnější stříbrný řetízek.

Povaha

Kdyby někdo hledal typický stereotyp zlého kluka, kterého vídáte v každém filmu o amerických teenagerech, nemusel by jít tak daleko, protože tady Josh do něčeho takového jistě na první dojem a pohled může v klidu zapadnout. Nikdy nebyl nějakým skvěle vychovaným klukem, který by začal vystrkovat růžky, protože se chytl špatné party. Samozřejmě se to tak může tvářit, ale kdyby to mělo nějak být, tak leda tak, že se při chytnutí se špatné party pouze projevil naplno. Patří mezi tu sortů lidí, které nevadí sledovat utrpení druhých a spíš mu svým způsobem činí radost sledovat, že je někdo v háji. Když má život na nic on, proč by ho taky neměli mít i druzí, že? Rozhodně není tím, co vám podá pomocnou ruku, převede babičky přes silnici a ujistí se, že je někdo ležící na zemi v kaluži krve v pořádku, tedy ne, pokud mu z toho něco nekápne. Pokud by ale z dobrých skutků měl mít nějaký profit, tak to možná zváží podle toho, kolik můžete nabídnout. Co ho ale může šlechtit je to, že si do vás nekopne, když jste na zemi, pokud s vámi nemá nějaký problém, což on má opravdu velký problém jen s pár lidmi, protože ne všichni si zaslouží onu důležitost být něčím jako nepřítelem.. To se ale týká hlavně kopání do slova a do písmene, kdybychom se měli bavit o tom, jestli je to kluk, který si odpustí vás počastovat nějakou poznámkou, která vás může zabolet až v hloubi srdéčka, tak bychom dospěli leda tak k závěru, že rozhodně je. Pěstmi to sice bolí, ale on nebyl nikdy dobrý rváč, takže nebylo těžké se naučit, že slova můžou bolet daleko víc. Snad dobře pro jeho okolí ale je, že nemá ve zvyku si zjišťovat nějak podrobně, co by mělo druhého zraňovat, jen prostě pracuje s tím co vidí, když chce někomu říct něco hnusného a buď se trefí nebo ne.


Nečiní mu nějaké velké potíže ubližovat lidem, přeci jen je jejich chyba, když si ublížit nechají. Ale není to jediná náplň jeho dne, spíš to dělá, když ho lidi štvou a občas z nudy, ale většinou nemá nutně potřebu opravdu někomu ubližovat sám. Vysmát se cizímu neštěstí mu nevadí, ale způsobovat ho na denním pořádku není nic pro něj. Co je ale skvělým způsobem jak zahnat nudu, alespoň pro něj, je poštvávání druhých proti sobě. Ráda vyvolává konflikty, které eskalují až k rvačce, i kdyby měl být tím, co dostane do držky právě on, byť má radši, když je ten třetí, co rvačku jen sleduje. Je snadné někomu říct to a druhému tamto, aby vzniklo nedorozumění, a potom už jen něco dodat, aby zafoukal větříček a rozdmýchal oheň na střeše. V tomhle ohledu a s tímhle cílem se moc nezdráhá ničeho, ať už se bavíme o lhaní, pokusy o manipulaci nebo o tom, že se uvolí k tomu, aby chvíli nudně sledoval a odhadoval své cíle, které chce naštvat. Co by taky jeden neobětoval pro nějakou dobrou rvačku, no ne? Každopádně mu to za to stojí, ale obecně je pro něj asi největší oběť ta nuda, protože lhaní a manipulace mu zas tolik žíly netrhají, pokud máme být upřímní.


Samozřejmě ale není jen samá špatnost, i když si tak nějak libuje v porušování pravidel. Obecně v nich nevidí nic moc jiného než řetězy, kterými se ho nějaká samozvaná autorita snaží udržet na místě a ovládat ho, což on nemá zrovna dvakrát v lásce. Mnohem radši, než aby ho někdo komandoval a rozhodoval o tom, co může nebo nesmí, by si prostě dělal prostě to, co se mu zrovna zachce. Pravidla jsou pro něj jen taková malichernost, která se prostě buď poruší nebo obejde a moc si tím neláme hlavu, dokud se něco nepokazí a on neskončí v trestu za to, že nějakou tu hloupost porušil. Obecně má celkem jasně vyhraněnou ideologii, že život je krátký a ve výsledku je jedno, kolik sviňáren za něj člověk udělá, protože nakonec stejně všichni skončí mrtví a bude to jedno. Proč by se měl tím pádem snažit být nejhodnější hodný klouček pod sluncem? Snad pro dobrý pocit ostatních? To zrovna není jeho styl. Ale i přes to, že mu zrovna dvakrát nevoní pravidla a osoby odpovědné za dohled nad jejich dodržováním, nemá zas tak velké potíže se tvářit jako mílius, pokud jsou poblíž nebo spíš, když mu věnují pozornost. Nebude si přeci zbytečně přidělávat problémy, když může chvíli počkat a zanadávat si na hlavouny za jejich zády. Není ale zase vyloženě pokrytec, když je někdo v pohodě, tak se obejde i bez remcání.


Ale musíme se trochu od našeho učebnicového zlého hocha podle amerických filmů poněkud odchýlit, protože on není ten, který by se zničehonic polepšil a vlastně se ukázalo, že byl jen nepochopený chudáček se špatným dětstvím. Jistě, jeho dětství nebylo žádný happyend ani procházka růžovou zahradou, ale není to tak, že by se z něj po odhalení tohoto nepatrného detailu stal někdo, kdo najednou seká dobrotu. Není někým, kdo se na konci filmu snaží být lepším pro dámu svého srdce, protože otevřela oči a odhalila kým skutečně je. Takhle zkrátka a dobře nefunguje a ani fungovat nebude.


Když se na to ale podíváme blíže, nemůžeme mluvit o tom, že by nebyl schopný to zahrát. Sice je v ohledech toho, že není žádný velký dobrák, většinou upřímný a nestydí se za sebe, ale jsou i situace, ve kterých se nezdráhá si na hodného hošíka zahrát, když z toho může něco mít. Přeci jen holky mají rády drsňáky, co mají city, takže místo toho, aby ukázal třeba to, že je celkem v háji díky tomu, že byl většinu života mlácen vlastním strýcem, raději hraje šarádu, ve které je vlastně velmi nápomocen druhým, alespoň po dobu, co ho to baví. Obecně je celkem jasné, že není někým, komu by dobročinnost dělala nějakou radost, spíše naopak. Nemá rád, když pomáhá ostatním, protože on je do srabu nedostal, tudíž nemá žádnou zodpovědnost, která by ho měla přimět, aby jim z toho pomohl ven. Ale přeci jen se dokáže přemoct, když má správnou motivaci právě v podobě nějaké té aktuálně vyvolené, na kterou by měl udělat dojem. Přeci jen se každý musí trochu snažit, když jde o ženské, ale ani on není v tomhle ohledu trpělivost sama, takže není vyloženě zvláštní, když ho to přestane bavit a on onu slečnu po moc dlouhém čekání prostě jen pošle do háje. Záleží velmi na tom, jak moc se mu zamlouvá sama holka nebo okolnosti, které dělají celou hru zajímavou. Každopádně má ale i jiná esa než herecký výkon v roli dobráka, přeci jen umí využít i svoji pěknou tvářičku, pokoušet, jak snadno může přivést nějakou holku do fáze, kdy by z něj nejraději strhala všechno oblečení, ale taky se nebojí zahrát ani na tu notu, při které se podělí se svým smutným příběhem. Přeci jen v tomhle ohledu vede spousta cest k vítězství a on se zrovna dvakrát nezdráhá využít jakoukoli z nich. 

minulost

Když přejdeme k vyprávění příběhu tohoto mladíka, nemusíme mít na mysli ani nijak zvlášť nezdárný začátek. Sice ho matka hodila na krk jeho otci, který prvně ani netušil, která z jeho náhodných známostí vedla až k tomu, že byl najednou otcem, ale hlavní bylo to, že se o něj postaral, no ne? Ne každý by si následek svého úletu rozhodl nechat, takže mohl mít jeho otec aspoň nějaké ty body k dobru. Každopádně to nemělo zas tolik dlouhého trvání, protože v jeho čtyřech letech začal jeho otec všem říkat, že je Joshova matka bohyně, když si rozpomněl, která z těch ženských by to měla být. To by obecně asi nebylo nic tak divného, chlapy často svoje ženské nazývali bohyněmi, ale problém byl v tom, že jeho tatík neměl na mysli božskou figury oné ženy nebo snad úžasnou povahu. On byl přesvědčen o tom, že je to nesmrtelná bytost s magickou mocí, která by zvládla ovládnout svět a takové hovadiny. Jako malý kluk to bral jako úžasný příběh, který ho nutil myslet si, že je výjimečný, ale takový názor měl asi jen on sám.


Jeho otec byl známý pro mnoho věcí, pro to, že byl děvkař, pro to, že kradl v sámošce, pro to, že prodával trávu středoškolákům, ale když se začalo proslýchat, že mu přeskočilo, začal se do jejich života montovat i jeho starší bratr. Už dřív měl hromadu řečí o tom, jak je jeho otec pro výchovu dítěte nevhodný a že si vezme Joshe do péče, což bylo taky hlavně tím, že jeho žena nemohla mít děti, tak zoufale chtěla jeho, ale nikdy neměl potřebnou palebnou sílu, aby si ho mohl vyloženě vzít. To se ale změnilo, když mohl dokázat, že je jeho otec blázen a dal ho na léčení, čímž svého synovce získal do péče jakožto jeho příbuzný a taky protože hezky zamával šekovou knížkou. Boháči holt vždy dostanou to, co chtějí a tím pádem i on byl najednou dáreček pro svoji tetu. 


Ale tak první roky se nemohl stěžovat, bydlel ve velké luxusní vile, měl všechno na co si ukázal, dokonce měl rodinu, která ho milovala. Tedy hlavně jeho tetu, která se o něj starala jako o vlastního a dávala mu všechno, co by si mohl zamanout, jeho strýc ho spíš ignoroval a když na to přišlo, tak jen všechno zaplatil, hlavně aby jeho žena byla spokojená. Každopádně s přibývajícím věkem se u něj začalo projevovat to, že nebyl schopný si vést dobře ve škole a taky že měl sklony vyvolávat konflikty. Dalo by se říct, že byl malý potížista, ale když už mu bylo dvanáct, už jeho darebáctví nebyla roztomilá klukovská záležitost, ale otrava, kterou jeho strýc už nechtěl řešit a začali mu téct nervy. Když byl poté Josh poprvé dočasně vyloučen na dva týdny, už ani chlácholení jeho tety nezabránilo jeho strýci, aby ho seřezal jak prašivého psa ve chvíli, kdy se za nimi zaklaply vchodové dveře do domu. Předtím ještě nikdy tolik neschytal ani při rvačce, kdy naštval tři starší kluky, co ho kopali na zemi, dokud neplival krev. Svým vyloučením dostal svého strýce do takové fáze nepříčetnosti, že se mu podařilo zlomit Joshovi ruku a přestal ho mlátit až ve chvíli, kdy on i jeho teta ječeli. On bolestí a ona, ať přestane. Když byl potom plný podlitin, které se začali vybarvovat, s rukou v nemocnici, jeho strýc řekl, že spadl ze schodů a on to potvrdil. Tvářil se, že to pro něj byla dostatečná lekce, že pochopil, kde je jeho místo a život jde dál. Jenže on pochopil hlavně to, že prostě jen musí lépe maskovat svoje aktivity.
Proto se taky potom zdálo, že je klidný jako beránek, i když ve výsledku jen dával lepší pozor na to, co dělá, a na svědky, kteří by ho mohli dostat do průšvihu. Ale kdo by ho mohl nějak omezovat a ohrožovat jeho pomyslnou bezúhonnost, když si dá pozor, aby jeho neplechu buď nikdo neviděl nebo měl v okolí pouze ty, co něco nekalého vymýšleli s ním? Přesně tak, nikdo, takže se z něj stal skoro mistr v zařizování si toho, aby byl v tomhle ohledu nenapadnutelný. Časem měl dokonce i skvěle zmáknutá slepá místa v kamerovém systému své školy, takže měl problému méně a méně, i když byl furt stejný malý hajzlík jako předtím, možná i horší. To mu ale nijak zvlášť žíly netrhalo, zvlášť když budeme brát v potaz, že ho to udělalo zajímavějšího a samotná nálepka špatného kluka mu zařídila velkou oblibu u holek, takže se mohl vždy dobře pobavit, aniž by se musel snažit.


Ale později zjistil, že snaha je vlastně celkem fajn. Nakonec ho všechny ty husičky padající k jeho nohám začaly poněkud unavovat a nudit. Bylo to furt to samé dokola, našel holku, chvíli si s ní užíval, odkopl ji, chvíli si užíval se všemi, do toho občas něco vyvedl, když ho někdo vyhmátl, vyslechl si přednášku a dostal pár výchovných od strýce, a takhle stále a pořád, že už to byl spíš stereotyp, než zábava. Ale to se změnilo, když k nim přijela bydlet sestřenice jeho tety, která měla studovat na univerzitě v jejich městě. Aspoň to by se dalo nazvat zpestřením, které nakonec bylo až překvapivé, když se jeho strýc a teta vydali na víkend do jiného státu na svatbu a on měl příležitost uspořádat večírek v jejich domě. S novou spolubydlící uzavřel dohodu, díky které na pár týdnů přišel o kapesné, ale stálo mu to za to. Když byl potom večírek v plném proudu, pivo teklo proudem, někdo nablil do vázy v chodbě, někdo jiný si to rozdával ve vířivce a všichni se skvěle bavili, jeho kamarádi si všimli toho, že sestřenice jeho tety se té párty účastní taky a taky si všimli toho, že je celkem kost. Tak nějak vznikla výzva, aby jí Josh sbalil. Vlastně to byl zajímavý nápad, navíc se jeden pitomec z jeho party dušoval, že když ji do měsíce dostane Josh do postele, bude mu dělat sluhu do konce střední, ale když ne, bude to naopak. Taková dohoda se mu celkem zamlouvala, i když mohl velmi ponížit, ale věřil si dost na to, aby na to kývnul. I když tedy samozřejmě až potom, co se všichni dobádali, že s tou holkou nemá společnou krev, což dalo jejich právě opilým mozečkům docela zabrat.


Každopádně ho čekal velmi zábavný měsíc, kdy se aktivně zajímal jen a pouze o svoji sázku. Jenže to nebylo tak snadné, jak si původně představoval. I když prakticky nějakému úletu nebránilo nic, ona měla furt jakousi zábranu, jelikož byl synovec její sestřenice a podobně. Takže ho při jeho pokusech o flirt většinou hezky usadila a srazila mu hřebínek. Ale dalo by se říct, že s každým selháním ho to bavilo o něco víc a ona se taky začala tvářit, že si jeho pokusy užívá, takže se z toho stala ranní, odpolední i večerní rutina, kdy si spolu prohazovali flirtovní poznámky a sexuální narážky snad pokaždé, když byli sami, ale ona to vždycky nakonec pokazila. Potom už se začal i trochu obávat, neboť mu docházel čas a on jistě nechtěl dělat posluhovače nějakému idiotovi, který je v partě ten největší lůzr. Proto taky nakonec sáhl i po troše strategického myšlení a trochu ji opil, aby byla povolnější. Sázku tím vyhrál a dostal i bonus, protože se ukázalo, že jim tajná dostaveníčka celkem klapou. Navíc se taky ukázalo, že je slečna poněkud divoká a zběhlá ve velkém množství praktik, které se ho nebála naučit. Zažili spolu skutečně zábavné chvíle, ale všechno jednou končí. U nich se to na štěstí jen pojilo s tím, že oba šli prostě dál za něčím jiným. Žádné drama, či odhalení jejich nepříliš mravného románku neproběhlo, takže nenásledovalo ani to, že by z něj strýc vymlátil za tohle duši.


Ale nakonec se ukázalo, že to ani nebylo potřeba. Jeho strýc začal mít mindráky z toho, že jeho otec už by měl být po léčbě v pořádku, a vyléval si svůj vztek na něm i za tu nejmenší prkotinu. Měl špatné studijní výsledky? Odešel minimálně s monoklem. Někdo si na něj jen trochu postěžoval? Dopadl ještě hůř. On si na to ale tak nějak zvykl, naučil se s tím žít a když na to přišlo, nikdy neřekl, jak to ve skutečnosti bylo. Radši si vymyslel rvačku v baru, než aby přiznal, že ho jeho strýc mlátí, a podobných historek měl celou spoustu. Festival, na kterém naštval partu černochů, když je označil za buzny, tak mu dali do držky, nebo že ho zbil policajt za blbý kecy, když ho načapal sprejovat zeď, ale že mu zdrhl. Když nebyl pomlácený moc a jednalo se jen o nějaké menší podlitiny na těle, tak se nebál vyrukovat i s historkou o nějaké kočce, která to měla ráda drsně. Každopádně to ale nakonec přestalo, když jeho otce, kterému měli konečně zabrat nějaké prášky na bludy a halucinace, pustili z pakárny a začal bydlet s nimi v té pitomé luxusní vile. Hra na rodinku celkem ušla, i když ve výsledku byly všichni k ničemu. Strýc ho mlátil, teta ho sice měla ráda ale nic nedělala se zvykem svého muže, otec byl důvod, proč tohle celé vzniklo a sestřenice jeho tety už mu nic nedávala, takže byla taky k ničemu. Ale aspoň se to chvíli tvářilo, že už bude klid. Dokud si ho tedy jeho otec jednou neodchytl a zase mu nezačal vykládat o tom, že je jeho matka bohyně a že je pro něj místo někde na Long Islandu a podobně. Nechtěl to poslouchat, protože to byl zřejmě magor a prášky byly k ničemu, ale rozhodl se nehlásit to strýci, protože by z toho mohla být ještě zábava.


Každopádně jakékoli kecy svého otce ignoroval a šel dál životem, jen s občasným přemýšlením o tom, jestli jednou taky dopadne jako magor. Ale tím se zatěžoval minimálně, protože jeho dny plnilo jen poflakování se se špatnou partou a balení holek. Jednou přebral holku kapitánovi fotbalového týmu. Byla to taková ta hodná holka, která dělala roztleskávačku, ale ne proto, aby se mohla vystavovat, ale proto, aby podporovala svého přítele, který stejně pálil po jiných. Dalo by se říct, že se pro ni i našlo místo v jeho nedobrém srdíčku, ale ani ona nebyla ušetřena toho, aby jí nakonec odkopl. Kupodivu to ale nebylo jen tak a vlastně to udělat nechtěl. Možná si uměl představit, že by s ní něco měl, ale potom mu začala mluvit o lásce a jeho to vyvedlo z míry. Nikdy nezažil, aby ho někdo miloval pro něj samotného a nejen proto, že musí, nebo mu to aspoň nikdo neřekl, takže ho to vyděsilo a dal jí košem. 


Možná by si to srovnal v hlavě a všechno napravil, ale sled událostí potom pracoval proti němu. Ještě ten den se na jejich rodinné večeři, kdy se většinou všichni tvářili, že se rádi vidí a že je to vůbec neotravuje, strhla hádka mezi jeho strýcem a otcem, protože začal s tím, že Josh má za matku bohyni a musí pryč. Řekněme, že byl ten den už trochu přetažený a tyhle kecy neměl zapotřebí, takže se naštval a šel si sbalit svých pět švestek, aby ty magory mohl nechat za sebou. Když potom s taškou šel říct, že odchází, strhla se další hádka a poté i komplikace, kdy se jeho otec a strýc začali rvát jak malý kluci a shodili svícen, který následně podpálil záclony a všechno další, co bylo hořlavé. Dalo by se říct, že ho zvláštně uklidňovalo, že dům, ve kterém zažíval teror přes třináct let, pohlcují plameny, ale nebrzdil se tím tolik, aby nevzal svoji tašku a nezmizel dřív, než ho mohl někdo zastavit. Byl názoru, že když to tam mohli sami zapálit, můžou to sami i vyřešit. On místo toho opustil město, sedl na první autobus, který byl k dostání a shodou okolností zamířil do New Yorku. Někdo by si mohl myslet, že míří na Long Island, jak mu řekl otec, ale jeho rozhodně neměl chuť poslouchat, takže se spíš jen poflakoval ulicemi a přespával po levných hotelech, dokud nenarazil na dva týpky, co ho chytli a začali mu vykládat skoro stejné nesmysly jako jeho otec. Nikdo se nemůže divit, že z toho nebyl dvakrát nadšený a že je měl spíš za nějakou blbou sektu, která se ho rozhodla obětovat na krvavém oltáři, ale i když s nimi rozhodně nechtěl spolupracovat, nakonec ho stejně sbalili a odvezli do tábora.


Když se tedy poté octl chtě nechtě v táboře, chvíli si myslel, že ho ti dva šmejdi museli něčím zdrogovat, protože jeho mozek moc nedokázal pobrat to, co bylo všude kolem. Tím pádem byl chvíli mimo a mohlo se zdát, že je hodný, ale spíš se snažil vzpamatovat, aby mohl něco dělat a třeba prásknout do bot, i když neměl ve výsledku kam jít. V každém případě jeho chuť zmizet trochu opadla, když mu jako průvodce a vysvětlovače situace poslali milou slečinku, na kterou byla radost pohledět a taky se ukázalo, že je přesně jeho typ, když je během túry kolem tábora otravoval jistý kus hovězího, který měl být jejím chlapem. Nějak takhle vznikla jeho zábava v táboře, kdy se vrátil ke starým zvykům a rozhodl se tomu pitomci přebrat holku. Jednou se při svém snažení o získání si Pixie jen pro sebe ale trochu přepočítal, když toho jejího pitomce naštval a tak trochu dostal po tlamě. Ale snad díky tomu, že se mu podařilo vyprovokovat skoro jen pouhou existencí rvačku, se k němu právě v tu chvíli přihlásila matinka. To bylo celkem epický, protože to přilákalo pozornost a ten debil měl jakožto instruktor problém, že ho zbil za nic. Každopádně to ale hlavně znamenalo to, že už ví, kdo je jeho matka jakmile mohl, přestěhoval se do jejího srubu. Ale nezabýval se pouze tím, přeci jen měl stále rozdělanou práci, tak se musel věnovat tomu, aby Pixie přesvědčil, že ho chce, ale dalo by se říct, že si mimoto i docela oblíbil pár sourozenců, což nebylo špatný, ale rodina je stále něco, čemu moc nedůvěřuje, takže se nemusí nic přehánět.

Zajímavosti

  • Patří mezi tu skupinu lidí, co mají na všechno odpověď a vždy musí mít poslední slovo.

  • Velmi rád svádí zadané holky. Přijde mu to zábavnější, než usilovat o nějakou holku, která beztak jen čeká, až o ní někdo projeví zájem. 

  • Ačkoliv měl nálepku bad boye, nikdy se nenaučil pořádně rvát, byl spíš ten, kdo rvačky sleduje zpovzdálí. 

  • Kdysi nedopatřením otrávil kočku své tety, když jí dal brokolici, kterou sám nechtěl jíst.

  • Jednou si nechal propíchnout ucho, ale ve chvíli, kdy to zjistil strýc, tak mu náušnici vyrval a natrhl mu při tom ucho. Když se mu ucho zhojilo, už to znovu nezkoušel.

  • Má rád atmosféru zábavních parků v noci, když všude blikají barevná světla, nikde už neběhají malé děti a začíná ta více mládeži odepřená zábava.

  • Spí nahý a je mu absolutně ukradené, jestli je v pokoji někdo, koho by to mohlo pohoršovat.

  • V rámci machrování se naučil hrát obstojně na bicí.

  • Nemá dvakrát v oblibě pokojové rostliny.

  • Patří k té sortě mladých delikventů, co občas ráda něco rozmlátí. Před táborem měl celkem v oblibě s přáteli chodit na místa, kde si člověk zaplatí a může všechno rozmlátit tím, co má zrovna po ruce.

  • Příchod do Tábora:  Červenec 2021, určen srpen 2021

Schopnosti

BAD TRAITS

  • Posílení negativních emocí v okolí (pasivní)

  • Posílení projevů mentálních chorob v okolí (pasivní)

  • Šíření pesimismu (aktivní)

  • Vnuknutí negativní myšlenky (aktivní)

  • Krátkodobé posednutí negativně naladěných protivníků (aktivní)

  • Krátkodobá přeměna pozitivních vlastností v jejich opak dotekem (aktivní)

1 A.png

CHAOS MANIPULATION

  • Střední odolnost vůči charmspeaku (pouze do 5. úrovně) (pasivní)

  • Vyvolávání konfliktů (pasivní)

  • Posílení fyzických atributů při vnitřním konfliktu protivníka (aktivní)

  • Vyvolávání halucinací a slyšin (aktivní)

  • Přeměna věci na objekt sváru (aktivní)

  • Vytvoření 'bouře sporu', při které se okolí začne deformovat, ničit a měnit do temné podoby (aktivní)

0 A.png

UMBRAKINESIS

  • Schopnost vidět v absolutní tmě (pasivní)

  • Skrývání se ve stínech, zneviditelnění se temnotou (pasivní)

  • Absorbování stínů k posílení fyzických atributů (aktivní)

  • Schopnost obklopit nepřátele neproniknutelnou tmou (aktivní)

  • Cestování skrze stíny nebo stínové portály (aktivní)

  • Absolutní kontrola nad stíny, temnotou a vytváření zbraní (aktivní)

1 A.png

Inventář

Bez odměny - kovárna.png

-

Bez odměny - vetešnictví.png

-

Bez odměny - bohové.png

-

Polobůh nevlastní žádný předmět z kovárny.

Polobůh nevlastní žádný předmět z vetešnictví.

Polobůh nevlastní žádnou odměnu z akcí.

123 - bez ocenění 2.png
123 - bez ocenění 2.png
123 - bez ocenění 2.png
123 - bez ocenění 2.png
123 - bez ocenění 2.png
123 - bez ocenění 2.png
123 - bez ocenění 2.png
123 - bez ocenění 2.png
bottom of page