V Táboře se napětí dalo krájet. Kdo mohl, ten vyrazil se svými přáteli na výpravu v honbě za odpovědí, která by jim byť jen z části osvětlila, co se začalo dít všude kolem nich. Jak se ukázalo, ona zkáza se skutečně neměla týkat pouze světa polobohů, ale taktéž i toho lidského, kde na smrtelníky čekala jedna zkáza za druhou. Čím dál častěji se v televizních zprávách míhalo nějaké to oznámení o pohřešujících se dětech i dospělých, jedincích i skupinkách. Docházelo k dopravním nehodám, záhadným zmizením beze špetky vysvětlení a v neposlední řadě? Přírodním katastrofám. Několik malých ostrůvků v Pacifickém oceánu bylo pohřbeno mocnými otřesy, vlnami tsunami i výbuchy vulkánů, kde už dávno nedocházelo k činnosti. Nejnovější informace přicházely z celého světa - Japonsko se otřásalo vlivem sesuvů, Dánsko se potápělo pod vodu, v Benátkách zemřelo na několik tisíc lidí zaplavením. Některá města přestávala existovat a nikdo nedokázal zjistit, co se vlastně děje. Všichni jen čekali, kdy podobná situace nastane i ve Spojených státech.
Jediní, kdo přinesli nějaké odpovědi, ač ve formě hádanek, veršů a dalšího koumání, byli členové výpravy Richarda Reeda, vedoucího instruktorů v Táboře polokrevných. K přemýšlení nad jednotlivými symboly byli pověřeni nejen děti bohyně moudrosti, Athény, ale taktéž každý, kdo by mohl pomoci a nacházel se v danou chvíli v Táboře.
"Spící bohyně probouzí se z dlouhého snění,
život polobohů, božstva i smrtelníků se rázem změní.
Příkoří napáchána v dějinách protnou lidský svět,
každý, kdo k nim pohlédne, strachy se bude chvět.
Temná vládkyně s korunou z per křídel havraních
povstane, před její mocí a touhou se nikdo neuchrání.
Tvorové z hlubin noci, zapomenuté děsy se zjeví znovu,
nastane lítý boj, muž proti muži, kov proti kovu.
Síla všech spojená v jedno může zvrátit Olympu pád,
Kdo životu vládne, zná konec, leč nesmíš se ho bát.
Dítě, muž i stařec na otázky tvé odpovědi zná,
Pod povrchem v babylonu pravdu hledej, kde děs a hrůza je ukrytá.
Střežte se, hrdinové, neb lhůta na spásu se vám krátí!
Ten, kdo jež pánem všeho, vám pomůže vše zvrátit."
Že se jednalo o Styx, k níž přísahali, se dopátrali vcelku rychle. Bohové momentálně drženi v Exilu, Artemis se svým dvojčetem Apollónem, o Áreovi nemluvě, se k vlastní nelibosti nakonec přiznali, že je všechny spojují nedodržené sliby k řece Styx, jež byla dříve zosobněním bohyně, ale již před velmi dávnou dobou se uchýlila do podoby řeky podobně jako její sestry. Co, respektive kdo ji však probudil ze spánku, se však nedokázali dohodnout. Zjevně se muselo jednat o někoho, kdo neměl v lásce žádného z bohů a byl natolik silný, aby se vyhnul jejich pozornosti. Titáni i jim podobní byli ihned smeteni ze stolu, jejich existence byla držena hluboko v Tartaru, kde byli nuceni čelit trestu od samotného Dia.
Sotva mohli čekat, že ta, o níž se ve verších pojednává, zjeví sama v celé kráse uprostřed Tábora - žena, jejíž korunu tvořilo černé peří havranů, nádherná a zároveň děsivá vládkyně noci, Nyx. Už jen její přítomnost všechny uvrhla do stavu naprostého děsu. Ve chvíli, kdy se však několik odvážných (a značně hloupých) dětí boha války rozhodlo jednat a její tělo skrz na skrz protnout svými meči, proměnila je v proužek rozplývající se tmy. To všechny přikovalo na místě, ani nadechnout se neodvážili, aby je nepotkal podobný osud.
"Polobohové... Slyšela jsem toho o vás tolik, ale vy o mně? Nejspíš nic, že? Proč by také ano, když vaši rodiče se tak zoufale snaží dokazovat si, o kolik jsou důležitější než my, jedni z prvních, kteří jejich svět vytvořili. To my stojíme za jeho vznikem, za existencí toho, po čem máte tu drzost chodit, co dýcháte... My stojíme za vším. Ale oni? Chtějí si přivlastnit, naše zásluhy. Moje zásluhy, že?" Ošklivým pohledem si prohlédla dvojčata i boha lihu, momentálně celého zdrceného stavem, v nichž se ocitlo několik jeho potomků. Její síla byla unikátní a taktéž děsivá. Co ještě všechno zvládla? Co by mohla dokázat? "Přidejte se ke mně a poznáte tu pravou sílu. Takovou, která vás nezklame jako vaši rodiče. Pojďte se mnou a budete moci vládnout všem - svým nepřátelům i přátelům, kteří nenalezli dostatek sil, aby vás následovali ve vašem rozhodnutí... Přidejte se ke královně noci a vládněte po mém boku!" Několik z Táborníků se skutečně nechalo okouzlit možností nebýt pouze jen přítěží, ale taktéž mít moc, o jaké se jim nesnilo - především potomci menších bohů jako byli Hypnos, Morfeus a Týché, ale i pár dlouho neurčených nebo těch, kteří byli rodičem určeni po velmi dlouhé době. "Vidíte? A to je teprv začátek. Než se nadějete, přijde si pro vás celá moje armáda a jednoho po druhém vás zničí. Ale abych byla alespoň trochu nakloněná vašim nulovým šancím, dám vám malou... malinkatou nápovědu. Váš lítý boj, kdy jeden po druhém skončíte v mém království, začne o letním slunovratu." S těmi slovy zmizela se svými následovníky.
Šok, který zasáhl všechny, se dal přirovnat dýce zabodávající se do srdce. Několik z dlouholetých členů zradilo své blízké a raději se vydali do neznáma pod vedením nějaké šílené ženské. Ti další se připravovali na nejhorší - na boj o svůj holý život. O přežití. A na smrt, která se nemilosrdnými kroky blížila.
Drazí hráči,
Jak vám již nejspíše došlo, vaším největším protivníkem v současné chvíli bude Nyx, bohyně noci, manželka Ereba, boha temnoty. Zlomená, prakticky zapomenutá existence ji uvrhla do stavu, kdy se každému touží pomstít - hlavně pak bohům za jejich sobecké jednání. V tuto chvíli se bude schylovat k boji o přežití a existenci celého Tábora polokrevných, o čemž se dozvíte v blízkých dnech. Přidáte se na stranu dobra a budete chránit, co je vám blízké a nebo se rozhodnete zradit?
A zda vás čeká odměna?
Uvidí se...
... Možná spíše budete toužit po smrti...